separator

Okolí a aktivity » Rodiné výlety

Brdská vrchovina

Brdy neboli Brdská vrchovina jsou zcela právem považovány za kolébku české turistiky a především trampingu. Dnes jen málokterý z turistů, který spěchá na Šumavu ve směru od Prahy tuší, že právě míjí přírodní krásy, které jsou mnohdy srovnatelné s těmi šumavskými. Toto nejvyšší vnitrozemské české pohoří táhnoucí se zhruba ve směru severovýchod - jihozápad dosahuje vrcholem Tok (865 m) své maximální výšky. Tok je poměrně nenápadným vrcholem, který při pohledu z dálky nijak výrazně nezaujme. Zato o samotě stojící Plešivec (654 m) již pozornost budí. Tento vrchol, ke kterému se váže řada pověstí, je za dobrého počasí dobře patrný i z Petřínské rozhledny. Na vrcholové plošině se zachovaly stopy po výšinném sídlišti (hradišti), ve vrcholových partiích se nachází řada skalních útvarů.

Odkazy: www.vojujezd-brdy.cz, www.brdy.org

Zámek Hořovice

Zámek byl budovaný od 3. čtvrtiny 17. století do roku 1709 novými pány panství z Vrbna a Bruntálu v barokním slohu. Proslulá je Sluneční brána do zámeckého parku se sochařskou výzdobou z dílny Matyáše Bernarda Brauna z doby kolem roku 1735. V letech 1737-1756 byl zámek přestavěn a rozšířen. Další přestavba proběhla před rokem 1839. V roce 1852 získala panství hesenská knížecí rodina pánů z Hanau a v letech 1856-1868 jej upravila do současné podoby.

Odkazy: www.zamek-horovice.cz, www.mesto-horovice.eu

Hrad Točník a Žebrák

Na Zámeckém vrchu lidé žili již v době halštatské, tedy v druhé polovině 1. tisíciletí př. n. l. Vlastní dějiny hradu Točníka začínají koncem 14. století, kdy jej jako honosné representační sídlo nechal zbudovat král český a římský Václav IV. Bezprostředním popudem byl zřejmě požár dolního hradu Žebráka roku 1395. Místo obtížné přestavby Žebráka, který se kvůli své poloze na úzkém skalním ostrohu nedal příliš rozšířit, nechal panovník zbudovat větší hrad na větším kopci. Kromě pohodlí přitom zajisté myslel i na větší bezpečnost, neboť jeho vláda byla provázena četnými konflikty s panstvem – v roce 1394 byl dokonce zajat přívrženci svého bratra Zikmunda a delší dobu vězněn v Praze a později ve Vídni. České země zdecimované morovou ranou v roce 1380 zažívaly tou dobou pomalý ústup z výsluní, na které je vynesl Václavův otec Karel IV., a na obzoru už se chystala husitská revoluce. Václav tehdy často utíkal z Prahy a uchyloval se na své hrady v Křivoklátských lesích, především na Křivoklát a později právě na Žebrák a Točník. Kromě příležitostí k honitbě mu na poloze Točníka vyhovovala především blízkost významné zemské stezky z Prahy do Norimberka (dnešní E50).

První léta 15. století byla pro nový hrad zároveň i zlatou érou. I když Václav IV. přišel roku 1400 o korunu římského krále, hlavní brána byla stále vyzdobena znaky mnoha zemí, jejichž korunu si Václav nárokoval. Po Václavově smrti připadl hrad jeho bratru Zikmundovi, ten se však v Čechách příliš nezdržoval, a tak Točník přečkal husitskou revoluci jako zástava v držení Seinsheimů a později Kolovratů. Jelikož šlo o rody katolické, staly se hrady Žebrák i Točník roku 1425 terčem husitského útoku. Bezmála osmitisícové vojsko oba hrady po tři dny obléhalo a poté neúspěšně odtáhlo dál, směrem ke katolické Plzni. Ze zástavy hrady opět vykoupil až král Jiří z Poděbrad, ten je ovšem obratem opět převedl loajálnímu Bedřichovi ze Šumburka. Držitelé hradu se pak porůznu střídali a do královských rukou se Točník navrátil teprve začátkem 16. století za Vladislava Jagelonského, který tu občas pobýval. V třicátých letech téhož století už ovšem hrad nacházíme opět v zástavě: tentokrát u Jana z Vartemberka, který nechal se svolením krále Ludvíka Točník přestavět v renesančním duchu, otevřít západní bránu a zbudovat zde studnu.

Po dalším střídání zástavních držitelů byl konečně roku 1556 královský hrad odprodán do dědičného vlastnictví Janu z Lobkovic. Lobkovicové sídlili na Točníku zhruba půl století, provedli tu další renesanční úpravy a hrad za jejich éry zažil zřejmě poslední rozkvět. Koncem století se císař Rudolf II., proslulý mecenáš umění a alchymie, pokusil hrad odkoupit zpět do královského majetku. Nakonec ušetřil značný obnos díky tomu, že se Janův vnuk Ladislav Lobkovic zapletl do protihabsburského spiknutí svého bratra Jiřího Popela a jeho majetek propadl koruně. Ovšem císař hrad téměř neužíval a Točník tak zůstal další roky prakticky neobydlený.

Když se o dvě desetiletí později rozhořela třicetiletá válka (1618–1648), stával se opuštěný hrad často úkrytem okolního lidu. V té době byl také značně poničen a po válce již nebyl trvale osídlen. Ještě zhruba sto let zde sice přebýval vrátný a začátkem 18. století měl prý hrad stále střechu, ale nezadržitelně se proměňoval ve zříceninu. Roku 1733 byla v bývalém královském paláci založena poutní kaple sv. Bartoloměje, díky čemuž tato část hradu přetrvala v zachovalejším stavu. V roce 1923 prodal Josef Colloredo-Mansfeld oba sousední hrady Klubu československých turistů za 2000 (Točník) a 8000 (Žebrák) korun, přičemž nejcennější na kdysi výstavních palácích byla budova pivovaru (dole u silnice, naproti Žebráku). Dnes je hrad v majetku státu.

Odkazy: www.tocnik.com

Hrad Valdek

Hrad Valdek byl vybudován na ostrožně vybíhající z hřebenu hory Berance do údolí Červeného potoka, a to nejpozději v 50. letech 13. století. Na ochranu svého majetku postavili Zajícové z Valdeka dva významné hrady. Mladší z nich, Žebrák, postavený po r. 1280, ovládal důležitou mezinárodni komunikaci vedoucí z Prahy přes Plzeň do Norimberka a Řezna. Starší z hradů, podstatně rozsáhlejší Valdek, který se také stal rodinným sídlem Zajíců, byl postaven u méně důležité cesty, vedoucí z Hořovic brdskými lesy do Příbrami. Jméno hradu se vykládá jako „v lesním rohu" (Profous), lépe však snad jako „lesní hrad" (eck = hrad).

Odkazy: cs.wikipedia.org/wiki/Valdek_(hrad)

Hrad Karlštejn

Karlštejn je mohutný kamenný gotický hrad, který stojí na vápencové skalní ostrožně (316 m n. m.) nad stejnojmennou obcí a skládá se z několika samostatně opevněných staveb. V okolí se nacházejí vinice a hluboké, většinou listnaté lesy. Hlavními částmi hradu jsou studniční věž, budova Purkrabství, Hodinová věž, Císařský palác, Mariánská věž a Velká věž. Jednotlivé architektonické prvky hradu jsou stupňovitě uspořádány podle významu, který jim Karel IV. přikládal, přičemž nejvýše je položena Velká věž. V současnosti je Karlštejn jedním z nejnavštěvovanějších hradů v Česku. Je ve vlastnictví státu a ve správě Národního památkového ústavu, Územní památkové správy v Praze. Kromě vlastních tří prohlídkových okruhů s průvodcem a tzv. Exteriérů za III. hradní bránou, nabízí Karlštejn každoročně také celou řadu kulturních a společenských akcí - koncerty, divadla, výstavy, Karlštejnké kulturní léto, Královský průvod či tradiční Karlštejnské vinobraní.

Odkazy: www.hradkarlstejn.cz

Koněpruské jeskyně

Koněpruské jeskyně jsou nejdelší jeskynní systém v Čechách. Jedná se o rozsáhlý třípatrový jeskynní systém budovaný v devonských vápencích s výškovým rozdílem mezi jednotlivými patry asi 70 m. Nejdříve bylo objeveno v roce 1950 střední patro jeskyní, a to zcela náhodou, při odstřelu v místním lomu.

Odkazy: www.caves.cz/cz/jeskyne/konepurske-jeskyne/

Otmíčská hora

Odkazy: cs.wikipedia.org/wiki/Otm%C3%AD%C4%8Dsk%C3%A1_hora

Studánky u Cerhovic

Odkazy: cs.wikipedia.org/wiki/Stud%C3%A1nky_u_Cerhovic

Naučná stezka Údolí ticha

Odkazy: cs.wikipedia.org/wiki/Nau%C4%8Dn%C3%A1_stezka_%C3%9Adol%C3%AD_Ticha


separator

Online rezervace

separator


Tel.: +420 724 040 733       E-mail: info@penzionranch.cz      Adresa: Cihlářská 1384, Hořovice (mapa)